Slovníček

Realkalizace a Karbonatace

Výztuž v železobetonových konstrukcích je standardně pasivována vysokou alkalitou mladého betonu, která se pohybuje na úrovni pH 12,5 až 13,0. V důsledku karbonatace, tj. reakce oxidu uhličitého s hydroxidem vápenatým v betonu dochází k postupnému snižování alkality povrchových vrstev betonu. V okamžiku, kdy alkalita klesne pod úroveň 9,6 pH, dochází ke ztrátě pasivace a je vytvořena jedna z podmínek pro rozběh elektrochemické koroze ocelové výztuže.

Cílem této strategie tedy je, aby krycí vrstvy betonu měly co největší tloušťku (přirozený proces karbonatace pak trvá mnohem déle), a aby náhradou staré, již zkarbonatované, případně jinak kontaminované krycí vrstvy za novou, byla vysoká alkalita v okolí výztuže opět obnovena. Neinvazivní přístupy počítají pak s realkalizací karbonatovaného betonu bez odstranění stávajících krycích vrstev, resp. s neinvazivním odstraněním chloridů s povrchových vrstev.

 

 

karbonetace

 Sanační systém

Sanační systém je soubor navzájem na sebe navazujících stavebních operací a opatření , které realizací v postupných technologických krocích zabrání dalšímu zavlhání zdiva či degradaci železobetonové konstrukce

 Správková hmota

Velmi často je železobetonová konstrukce narušena degradačními účinky, které vyvolaly pokročilou korozi betonu i výztuže nebo byla v minulosti vystavena náhodnému přetížení ať již statickými nebo dynamickými účinky. Součástí sanačního zásahu pak musí být reprofilace (uvedení do původního tvaru), či zesílení konstrukce nebo dílčích konstrukčních prvků, protože jenom tak je možné zachovat další plnou funkčnost konstrukce. K tomu jsou pak používány správkové hmoty (reprofilační malty) , kterými je konstrukce opravena do původního tvaru, případně zesílena.

Hydrofobizace

Nátěr nebo nátěrový systém, který výrazně omezuje smočitelnost ošetřeného povrchu vodou, a tedy průnik kapalin, zejména vody do pórového systému povrchových vrstev betonu či jiného stavebního materiálu. Současně hydrofobizace neomezuje difúzi ( prostupnost) vodní páry.

 Suchý torkret, mokrý torkret

Torkret, teda stříkaný beton je možno považovat za rozšířený způsob zpevňovaní a opravy stavebných konstrukcí. Používá se na zabezpečení sesuvu svahů, starých kleneb, obnažených zdí a pod. Stříkaný beton se vyrábí ze základní směsi stříkáním stlačeným vzduchem pomocí stříkací dýzy (tryska zvyšující výtokovou rychlost), kdy nastříkáním směsi na povrch se vytváří obal konstrukce.

Torkretovou směs tvoří kamenivo, cement, voda, příměsi a přísady určené podle konkrétního projektu. Torkret se může aplikovat mokrým anebo suchým způsobem.

Suchý proces - v tomto procese se používá suchý cement, který je připravený na stavbě a podle vlastností se spotřebovává do 6 hodin.

Mokrý proces - tady se využívá směs vyrobená mokrým způsobem (přidáním záměsové vody) aplikovaná ihned

 

torket

 

 Sanace

Sanace vlhkého zdiva jsou dodatečné hydroizolační, vysušovací a stavební
zásahy do konstrukcí spodní a přízemní části stavby i okolního horninového
prostředí, vedoucí k zabránění dalšímu zavlhání zdiva a jeho postupnému vysušení.

Sanace betonu je komplexní proces ochrany a opravy betonové resp. železobetonové konstrukce.

Injektáže železobetonových konstrukcí

Injektážní hmoty jsou používány pro vyplňování trhlin, pracovních spár a dutin v betonových resp. zděných konstrukcích s cílem obnovit jejich statické spolupůsobení nebo zabránit průniku vody či jiné kapaliny konstrukčním prvkem.

Proto také rozdělujeme injektáže na tzv. silové a těsnicí. Injektážní hmoty volíme na základě celého spektra dílčích jak technologických, tak výsledných fyzikálně mechanických vlastností. Injektážní hmota musí mít přiměřenou viskozitu (hustotu), aby byla schopna pronikat trhlinami či pracovními spárami a potřebnou dobu zpracovatelnosti (tzv. otevřenou dobu). Po zatuhnutí by pak měla mít dobrou adhezi (přilnavost) k injektovanému konstrukčnímu materiálu, přiměřenou pružnost a pevnost minimálně na úrovni injektovaného materiálu.

Vlastnosti injektážních hmot se dokládají průkazními zkouškami. Injektážní hmoty obvykle členíme na: – epoxidové, – polyuretanové, – cementové (mikrocementové). Injektážní hmoty představují specifickou oblast sanačních materiálů a jejich užití je vždy třeba konzultovat se specialistou nebo specializovanou firmou, která bude injektáže provádět.

 

injektaze-zelezobetonovych-konstrukci

 

 

injektaze-hydro-clona


Hydroizolačních clona

Chemická hydroizolační clona vytvořená ve zdivu metodou infuze:

Clona vytvořená impregnací struktury zděných konstrukcí chemickými prostředky
zavaděnými do vrtu; vzniká jejich plněním za využití hydrostatického tlaku sloupce kapaliny. Zdivo se napouští ze samostatných nádobek umístěných nad vrty nebo speciálním, k tomuto způsobu vyrobeným zařízením. Další možností je aplikace injektážního krému plněného do předvrtaných a vyčištěných otvorů tlakovou nádobou, nebo u menších rozsahů ruční vytlačovací pistolí.

 

 

Chemická hydroizolační clona vytvořená ve zdivu tlakovou injektáží

Clona vznikla impregnací struktury zděných konstrukcí chemickými prostředky, které se systémem potrubí a hadic čerpají pod tlakem do zdiva do předem vyvrtaných a vyčištěných injektážních otvorů přes injektážní pakry (zpětné ventily).

 

Provedená infuzní clona

 

 

 

chemická hydroizolační clona

 

 Štětové stěny

Štětové stěny jsou pažící konstrukce, slouží pro zapažení stavebních jam, odkopů a přísypů.

Používají se převážně vibrované nebo beraněné štětové stěny, které kromě své pažící funkce mají i funkci těsnicí při provádění stavebních jam pod hladinou spodní vody; v případě suchých jam lze použít záporové (tzv. Berlínské) pažení s beraněnými nebo vibrovanými záporami.

 

 

stětová stěna

 

dot